Jsem udělala něco, co jsem si říkala celou dobu, že neudělám, i jsem s tím byla smířená a domluvená s Nomíkem, že... prostě ne o.o (aspoň podle mého jsme byly domluvené - ona to tak nebere. ale to nevadí. páč jde o blbost. ale pro moji náladu hodně podstatnou blbost... shit.)
And more! :D
Škoda, že...
Nemám takovou povahu, abych vykazovala nějaké sebedestrukční chování :(
A přitom... má sebedestrukce... je docela fajná o.o
Před chvilkou jsem podpalovala papíry... skoro jsem zapálila i mandarinku a pomelo... Až vyrostu, stanu se lžhářkou. A budu chodit podpalovat školy. Jééé.
Děti mě budou milovat, už vystudovaní po mně budou řvát, proč jsem nezačala dřív a policajti mě budou pronásledovat. Jééé. Budu sportovat!
... myslím, že jsem si zase nevědomky zapříčinila, že jsem vypla...
Použím to... "vypnutí" proto, že v ten moment přestávám vnímat okolí, všechno, co do mě nějak naráží, co na mě působí... a neprojevuji emoce. Čili se tvářím buď nezaujatě nebo nahodím vražedný pohled - vražedný pohled je častější mezi lidmi... Maybe v zušce až tak vražedný není... v zušce se totiž dějí zvláštní věci...
Už dlouho jsem do článku nepsala takhle svoje pocity, momentální rozpoložení, protože se snažím tomu vyvarovat.
Vím, že je strašně jednoduché ve mně číst, protože se nestarám o to držet nějaké informace pod pokličkou. A i když se o to někdy snažím (ve škole třeba), tak pak najednou řeknu něco, čím se vlastně prokecnu.
Muhaha. Ale jsou to takové blbosti.
Jako třeba, že K. jde k tabuli s tím, že nic neumí... a učitelka něco mele, já chci říct, že chuděra dopadne špatně u toho zkoušení... ale mlčím. Pro jistotu... a pak najednou učitelka na mě mluví a všuuu ze mě vypadne "Já bych totiž dopadla stejně jak ona" a jeb a jsou venku dvě věci - ona to neumí. A dokonce ani já to neumím... Shiiiit.
Ale sehr osobní věci si nechávám pro sebe. To říkám jen lidem, u kterých si myslím, že to nevykecají a nechají si to pro sebe. Ačkoli jsem se toho bála... protože. Nikola. :D To je složitý případ. :D
Ale teď už by mi to bylo docela u prdele. :D
... And nobody knows what I am talking about. :D
Nevadí. :D
Ale aby to náhodou nevyznělo - obracím se k tobě, k osobě, která z mých blízkých jako jediná čte tenhle blog (:D ah, tak jsou kecy :D) - není to o tom, že bych v poslední době, co my se nějak extra nebavíme (nemoc, není čas, já mám na hovno náladu), mluvila s jinými lidmi a těm se nějak svěřovala... nie nie... To je tehdá o.o or.. idk. Zamotala jsem se do vlastní řeči... Teď nemluvím s nikým... jen Růži někdy řeknu, že mám zrovna blbou náladu, tak ať na mě moc nemluví... potom jsem na ni omylem nepříjemná, tak se jí pak musím omluvit... Ve volejbalu se mi nálada zlepší. Vždycky. Tam se nasměju. Ale když zase odcházím, je to zpátky... Chybí mi, že nemůžu hrát s nimi...
Možná Nomík ví taky něco víc - víc jak Růža, tu totiž tak často neotravuju, protože mluvit z očí do očí je moc náročné... proto mám Nomíka. :D Ale ta ví jen jednu informaci navíc... ... než kdokoli jiný o.o ooooh....
Btw. Strašně mě tohle baví... psát... :D Takový štýlo o.o Je to zvláštní...
Asi to dokážu psát proto, že vím, že to asi moc nepochopíš, no moc mi to nevadí, protože mi je docela jedno, co si z toho odvodíš, neodvodíš, jestli to čteš, nečteš... Co si pak o mně... myslíš... I když by mě trochu zajímaly tvoje myšlenky o.o to jo...
A... co ještě říct... Po sto letech! (skoro měsíci) jsem "hnula" s úklidem. Protože matka řvala... a dneska jsem neudržela moje emoce na uzdě a musela jsem po ní řvát taky... takže jsme si vyměnily názory, naštěstí byla zabraná do hry, takže neměla potřebu vstát a jít mi jednu vlepit. Škoda. Já bych si ráda pobrečela.... Poslední dobou brečím dost často o.o Sad... But I'm not alone... A to je ještě víc sad x_x
... Mám nutkání tohle tedy vložit, ačkoli bych to za normálních okolností smazala a nezveřejňovala... ale tak why not.
PS! Doufám, že sis ještě stále nenašla čas na zkouknutí pilotního dílu.... přestože je to už chvíle, co jsem se na to ptala,... Tak já to dokoukala dnes...! (poněvadž předtím jsem neměla náladu sledovat něco just in English...) ^^
PS2: ten kec nahoře v článku... neřešit. To jsem ještě nebyla rozepsaná a jen jsem to měla momentálně na srdíčku o.o ... a přitom je to tak nepodstatné! >.<
Žádné komentáře:
Okomentovat