Pár věcí dokáže pěkně nasrat. A rozházet mi život. Můj dokonalý život bez problémů. Haha.

Je zvláštní, kolik věcí se za poslední dobu udály, co všechno se změnilo, jak jsem se změnila já a lidé kolem mě. Zajímalo by mě, jestli jsem si těchto změn vědoma více než ostatní, jestli si to oni třeba nepřipouštějí, nebo co.
N. si neuvědomuje, že se změnila. Já si to uvědomuju. Na ní. Ale stejně tak si uvědomuju i na sobě, že už nejsem taková, jaká jsem byla kdysi. Už se neusmívám nonstop, protože si myslím, že jsem byla v pohodě. Asi je to prostě momentální náladou, takovou nějakou bezmocností, která u mě panuje... nevím, nevím...
Já v podstatě nejsem nějak extra změněná. Jenom už nejsem tak závislá na anime, Japonsku, YAOI.... Prostě ne. Nějak jsem z toho vyrostla, nebo něco. Nevím, co to přesně je. Ale kdybych dostala možnost vidět super úžasné yaoi, podívala bych se hned, určitě, to je snad to jediné, co mě ještě baví. Lol. :D
Ale udělala jsem asi po více jak půl roku posun ve čtení Gráfka. Dočetla jsem 9. svazek... A přitom už mám všech dvanáct dílů myslím necelé dva roky :'D to je na hovno :D

Mám dojem, že nejvíce mě změnily mé dvě blízké osoby. A teď se začínám bavit ještě se třetí, hlavně kvůli tomu, že ta první už je prakticky ze hry, díky ní jsem se naučila hrát volejbal, začala jsem se hýbat - hlavně tak, aby to lidé kolem mě věděli a viděli. Bude se mi o prázdninách po voleji stýskat. :D

Pak tedy, osoba, která zřejmě blog nečte, nemá na to čas... Mě změnila asi nejvíce ze všech... A myslím, že si to vůbec neuvědomuje.

Ale co.
Ach jo.

Píšu ze školy, máme volnou hodinu a já nemám co dělat. Učit se nechci...
Zítra budu vylepšovat známku z biologie. Jestli se mi podaří vylepšit to na tři, budu hrozně šťastná. Pomůže mi to určitě zapomenout, protože mé ego povyroste. Nebudu se cítit tak špatně. Potřebuju teď být vysmátá... :( Nepiju, nekouřím, nemám žádnou možnost, jak být "hepy", když to prostě nejde... :(
Potřebuju houbičky. Potřebuju vidět tygra, který mě bude honit, a já pak kvůli němu spadnu ze skály. Moment. Já se k drogám nedostanu - nechci. A skálu... tady vlastně máme, ale je moc daleko, než bych tam před tím tygrem doběhla, tak už by to dávno vyprchalo. Ach jo.
Jestli se mi podaří to opravdu přežít, překousnout tohle všechno, budu super. Budu šťastná, i přesto, že... A to je fuk. Nebudu to už rozebírat.
Jdu dát klukům do tělocviku třídnici, nebo mě pan učitel zabije. :D

Dvacet věcí, které děláme všichni.

-> Tady <-

Tak tedy. A v celém článku mé vyjádření. Zatím jsem si přečetla jen číslo jedna, doufám, že tam nebude nic záludného, na co bych se bála odpovědět. :DDD

Slohovka T.T

Tak jsem se těšila na slohovku. Na vypravování...
A ta témata mě fakt ohromila. :D
Až se mi z toho zatmělo před očima, když jsem to přečetla. A to učitelčino písmo... rozluštění jednoho slova mi dalo chvíli zabrat...

Připadám si strašně tupá. Ale když já prostě nechci podvádět.

Jsem zkrátka líná podvádět.
A to, že jsem líná se učit, když je to na a, b, c, d - vyber si... Je to normální.
Přesto...
To chci napsat veřejně. Stejně to nikdo asi nečte (ok, minulý článek četli 2 lidi o.o)

Chováme se tak, jak zrovna potřebujeme.

Je to úplně super.
Díky tomu, že někteří z mých spolužáků už prostě nemaj geny na tvrdou práci (já je taky nemám, ale vím to a něco s tím dělám - když potřebuju), musí si stěžovat, řvát, říkat kdesi cosi na učitele. Jenom prostě... Ať se něco stane. ať si to ulehčí...
Strašně serou naši třídní. Já to vidím. Všímám si toho. Když jsme byli na gymnáziu první rok, bylo to dobré, ještě jsme si tolik nedovolovali... Nevím, jestli si to oni uvědomují...
Teď se chovaj strašně. A tím, jak je z nás už prostě třídní otrávená, jí zřejmě nechtějí koupit "drahý" dárek na konci šk. roku. Ono... Stejně je blbost, kupvat učitli hned první rok co ji známe něco drahého... :/ Ale je pak strašně divné, že laťka nejde výš... :D