Je zvláštní, kolik věcí se za poslední dobu udály, co všechno se změnilo, jak jsem se změnila já a lidé kolem mě. Zajímalo by mě, jestli jsem si těchto změn vědoma více než ostatní, jestli si to oni třeba nepřipouštějí, nebo co.
N. si neuvědomuje, že se změnila. Já si to uvědomuju. Na ní. Ale stejně tak si uvědomuju i na sobě, že už nejsem taková, jaká jsem byla kdysi. Už se neusmívám nonstop, protože si myslím, že jsem byla v pohodě. Asi je to prostě momentální náladou, takovou nějakou bezmocností, která u mě panuje... nevím, nevím...
Já v podstatě nejsem nějak extra změněná. Jenom už nejsem tak závislá na anime, Japonsku, YAOI.... Prostě ne. Nějak jsem z toho vyrostla, nebo něco. Nevím, co to přesně je. Ale kdybych dostala možnost vidět super úžasné yaoi, podívala bych se hned, určitě, to je snad to jediné, co mě ještě baví. Lol. :D
Ale udělala jsem asi po více jak půl roku posun ve čtení Gráfka. Dočetla jsem 9. svazek... A přitom už mám všech dvanáct dílů myslím necelé dva roky :'D to je na hovno :D
Mám dojem, že nejvíce mě změnily mé dvě blízké osoby. A teď se začínám bavit ještě se třetí, hlavně kvůli tomu, že ta první už je prakticky ze hry, díky ní jsem se naučila hrát volejbal, začala jsem se hýbat - hlavně tak, aby to lidé kolem mě věděli a viděli. Bude se mi o prázdninách po voleji stýskat. :D
Pak tedy, osoba, která zřejmě blog nečte, nemá na to čas... Mě změnila asi nejvíce ze všech... A myslím, že si to vůbec neuvědomuje.
Ale co.
Ach jo.
Píšu ze školy, máme volnou hodinu a já nemám co dělat. Učit se nechci...
Zítra budu vylepšovat známku z biologie. Jestli se mi podaří vylepšit to na tři, budu hrozně šťastná. Pomůže mi to určitě zapomenout, protože mé ego povyroste. Nebudu se cítit tak špatně. Potřebuju teď být vysmátá... :( Nepiju, nekouřím, nemám žádnou možnost, jak být "hepy", když to prostě nejde... :(
Potřebuju houbičky. Potřebuju vidět tygra, který mě bude honit, a já pak kvůli němu spadnu ze skály. Moment. Já se k drogám nedostanu - nechci. A skálu... tady vlastně máme, ale je moc daleko, než bych tam před tím tygrem doběhla, tak už by to dávno vyprchalo. Ach jo.
Jestli se mi podaří to opravdu přežít, překousnout tohle všechno, budu super. Budu šťastná, i přesto, že... A to je fuk. Nebudu to už rozebírat.
Jdu dát klukům do tělocviku třídnici, nebo mě pan učitel zabije. :D
Well, zjistila sem to uz strasne davno a ted se mi jen potvrzuje fakt, ze zivot je proste takova...chvilkova akce. Zrovna vcera mi deda rikal, co ja uz vravim nejakej rok: "Je ti 15, jdes na stredni, dodelas stredni, pudes na vysku..ani se nenadejes a uz musis zit vlastnim zivotem, prace, popr. rodina..takhle to prezivas a pak jednou proste pojdes." Kdyz sem rikala ucitelce, ze uz mam nejlepsi leta za sebou, tak se mi strasne smala...Ale who knows, kdo tu ma pravdu ^^.
OdpovědětVymazatV kazdem pripade sem nasla jedine reseni, nechat to plavat...Pokud na to nebude clovek myslet, aspon trochu si to zprijemni. C:
Áno. Nejlepší léta máme za sebou. :D
Vymazat... A až budu mít dobrou práci a dobrý plat... tak to budou další dobrá léta. Snad :3
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat