Chytíme Hastrmance!

Báj d véj. Nemám nové gifky... Mám tu samé depresivní a ty vkládat nechci ._. Ale vlastně... kdybych pořádně hledala, tak najdu i jiné... Vždyť mám složku plnou... :'D ... o.o' Baka \o.o/
Dneska jsem se rozhodla zveřejnit svoji esej, protože... protože o.o nemám o o čem napsat. Snad jen o tom, že asi začnu propadat z dějepisu. But.. Who cares \o.o/ :D Just... MOTHERS.
Nuže... Zadání:
Formou příběhu/vypravování sepište příběh o vaší magizoologické výpravě za kouzelným tvorem. Tvora si vyberte v učebnici Fantastická zvířata a kde je najít, či jakéhokoliv jiného kouzelného tvora, či stvoření, který by stál za výpravu. Můžete použít klasický word, či to pojmout více akčně a vytvořit prezentaci v powepointu
... Minimum bylo 1 A4, já si to ve škole napsala hodně krátce... a když jsem to psla doma, tak jsem se bála, že se mi to nevleze do maxima - 2 A4.

Chytíme Hastrmance!

Jednoho velice slunečného dne, kdy už dlouho na Bradavický hrad nespadla ani jedna dešťová kapka, vymyslela paní profesorka kouzelných tvorů skvělý nápad. Jak už to udělala několikrát, zase nám dopředu oznámila, že si máme vzít plavky na příští hodinu. Hurá! Plavci se zaradovali a ti, co jim plavání moc nešlo nebo ho neměli v lásce, se prostě museli hodně snažit, aby si nestěžovali nahlas.

Po té, co studenti dorazili do učebny, překvapilo je, že paní profesorka už tady seděla – obvykle dorazí až po prvních pár tváří. Mlčky čekali na zbytek třídy. Poté se vyučující postavila a zavřela doposud otevřené dveře.  Budoucí magiozoologové přestali špitat a soustředili svůj zrak na profesorku.

„Přeji pěkný den,…“ jako každou hodinu si studenti vyslechli úvodní slovo a čekali, kdy se dostanou k náplni dnešního dne – ne všichni studenti jsou tak aktivní, že by si kontrolovali osnovy, navíc někteří už je ani nemají. „Dnes se podíváme k jezeru Loch Ness. S tímto jezerem souvisí jeden kouzelný tvor, věděl by někdo jeho jméno?“ Zeptala se profesorka a čekala na zvednutí všech rukou.

Vyvolala prvního hnědovlasého studenta Mrzimoru. „Lochneska?“ Zkusil štěstí.

Koutky paní profesorky se lehce nadzvedly, musela se pousmát. „Takhle tomu tvorovi neříkáme, ale máš v podstatě pravdu. Jenže skutečné jméno toho tvora je… mmm?“ Vyzvala tentokrát studentku Nebelvíru.

„Hastrmanec?“

„Ano, je to Hastrmanec. O tomto tvorovi je známo, že na sebe umí brát různé podoby, no nejčastěji se přemění na koně, který má místo hřívy orobince… A místo zadní části těla může mít…“ chvilka napětí, paní profesorka přemýšlela nad slovem, „ploutev. Jo, ploutev… A my se tedy za tímto tvorem dnes podíváme.“

Po dokončení krátkého informačního bloku o vodním démonovi se profesorka vrátila ke svému stolu, na kterém byla postavená soška fénixe. Otočená k studentům zády, promluvila: „Už jsme jednou cestovali s přenášedlem. A já myslím, že je dobré si to zopakovat. Ať si na ten nepříjemný pocit v žaludku co nejrychleji zvyknete.“ Vytáhla hůlku a pomocí zvětšovacího kouzla sošku zvětšila, aby se jí mohlo dotknout více lidí. „Prosím, pojďte sem a přeneseme se do Skotska, k jezeru.“

A jak paní profesorka řekla, tak se stalo. Co nevidět se s Bradavickými studenty zatočila celá místnost, přestali cítit podlahu, ale po chvilce zase ucítila, že se gravitace vrací k nim. Dopadlo na pěkně zelený trávník u lesa.

„Tak. Výborně. Zvládli jsme to parádně. Teď půjdeme k jezeru, je hned tady. Nechtěla jsem nás přenést přímo k němu, abychom nebyli tak extra nápadní.“

Paní profesorka vedla svoji skupinku k jezeru. „Musím vám ještě říct, že Hastrmanec je poněkud nebezpečný démon, protože by vás mohl lehce dostat pod hladinu, utopit vás, a potom by si vás dal k večeři. Ale! Nic takového se dnes… snad… nestane. Pomocí umisťovacího kouzla na Hastrmance připevníte uzdu, jako byste připravovali koně na jízdu… Dobře? Ještě pro jistotu použijte bublinové kouzlo, nebo jsem vám vzala žaberník, tak ten si taky můžete dát. Nu, a pod jezerem máte připravenou dráhu, kterou potom můžete s Hastrmancem projet. Hodně štěstí.“

A tak se paní profesorka odebrala k velkému kameni poblíž jezera, vykouzlila si piknikový košíček a dala se do jídla.

Studenti si sundali hábity a zbytek šatů, dokud nebyli jen v plavkách. Pak začali hledat Hastrmance, což asi bylo poněkud těžší, chvíli s ním zápasili, ale všichni ho potom zvládli osedlat. (Nebo jak to popsat. :D)

A protože teď by to chtělo udělat trochu akčnějším způsobem, tak by… Byla vytvořena taková ta hra, nevím, na jakém principu je vytvořená, tomu nerozumím. Takže jednoduše – jako jsme v prvním ročníku probírali hrabáka – tak ta hra s ním.

No… A u Hastrmance by šlo o to, projít určitou dráhu a dorazit do cíle. Zřejmě by bylo více možností, aby to bylo jednodušší a trochu rychlejší. Některá políčka by skrývala určitá nebezpečí, určitě i něco, kde bychom měli použít nějaké kouzlo (aby ale bylo k dostání na E-B encyklopedii, aby to nebylo upe těžké, že jo. :D)… A celá tahle hra by byla určena k RPG popsání… Asi to vymýšlím moc dopodrobna, spíše přímo jako jednu hodinu, ale nevadí. … Nejspíše by to bylo za domácí úkol, protože hodina by zabrala celou tu hru…

Poté, co se zmáčení studenti vrátí na hladinu, živí a zdraví, jenom s nějakými chaluhami na hlavě, u noh a všude možně, usuší se a vypraví se zpátky na hrad… Ale ještě předtím si vychutnají krásný pohled na Lochnesku, než zažijí ten známý pocit z přenášedla…

Kate Smith

A ohodnocení :3

Byla vám přidělena známka V a s ní 50 bodů navíc. Důvod: CP Výprava za KT - Velmi povedené! :).

Myslím, že jsem dostla maximální počet bodů, co jde získat navíc! :3

Tenhle E-B rok je nejlepší! Nikdy jsem se tolik nesnažila jako teď. A minulý rok...

PS:
Popis Hastrmance (Kelpie) podle E-B encyklopedie :)
Britský a Irský vodní démon, který na sebe bere nejčastěji podobu koně s orobincem místo hřívy. Když nic netušící oběť nasedne, potopí se s ním ke dnu a tam jej pozře (mimo vnitřností). Dá se zneškodnit uzdou umístěnou správně umisťovacím kouzlem. Největší známý hastrmanec obývá skotské jezero Loch Ness a jelikož na sebe bere různé podoby od vydry až k vodnímu hadovi, jeho skutečná totožnost mudlům uniká, stejně jako démon samotný.